Policejní ME

Policejní ME v běhu na lyžích a biatlonu je jednou za 4 roky (letos bylo hostitelskou zemí Rakousko), snažila jsem se připravit, ale 14 dnů před odjezdem jsem to přemachrovala se zátěží, nedostatkem spánku a společenskýma akcema… Místo pořádného tréninku probíhalo předávkovávání se vitamínama a vším co by zničilo velmi kvalitní kašlík… a poté se místo ladění formy doháněly tréninky intenzity…

Původní plán byl startovat ve čtyřech závodech, ve čtyřech dnech, ale nakonec jsem si prosadila vynechání účasti na 7,5km klasicky. Prvním ostrým startem tak byl „masák“ na 12,5km volnou technikou. Lucy si zkusila jet první dvě kola (5km) na chvostu vedoucí skupiny, ale brzy pochopila, že tempo ruských, německých a norských závodnic je někde jinde než její… Zbytek závodu si připadala jak tuhoň obecný. V cíli z toho bylo 7.místo, což byl však nejlepší individuální výsledek české výpravy.

V cíli jsem se po 12,5km dávala chvíli do kupy...

S holkama ve štafetě na 3x5km z toho jsou brambory a ty proběhnou i k večeři. V závěrečné biatlonové štafetě na 3x6km naše složení uzavírá startovní pole. Jinými slovy:  Synonymum trestného kola = Tschechische Runde. Nejde říci, že rezervy v běhu nebyly, ale ty ve zbraních opravdu převažovaly. Takže, že by další 4 roky na zlepšení :-)

V závěru biatlonové štafety v "souboji" s francouzským závodníkem...

Velké díky patří našemu servisákovi „Písákovi“nejen za jeho motivující slova, ale zejména za skvěle připravené lyže. V naší výpravě zazněla hláška: „Od skluznice po vázání hodně dobrý, ale od vázání výš, hodně špatný.“

Pokud je třeba hodnotit, převládá spokojenost, došlo mi, že mé laborování se zdravím dosažené výsledky trochu ovlivnilo, avšak umístění nikoliv.

Bando díky za tuny smíchu a pohody, které v naší výpravě panovaly! Je na co vzpomínat :-)

Biatlonová aréna v Rakouském Rosenau am Hengstpass, místo činu...